Psychodynamická psychoterapie

Byla jsem vzdělána v psychodynamické psychoterapii a ráda bych Vám trochu přiblížila, jakým způsobem uvažuji nad potížemi svých klientů.

Psychodynamická psychoterapie odvozuje svůj vznik od psychoanalýzy, od níž přijala koncepci o významu nevědomé psychické činnosti, intrapsychických konfliktů a o významu zážitků z dětství (zejména povaha raných vztahů s pečujícími osobami). Zkoumá interpersonální vztahy a současné konflikty, v nichž lze často odhalit důsledky neadaptivního sociálního chování člověka, který si tímto chováním konflikty spoluvytváří, zhoršuje nebo opakuje. Takové chování většinou souvisí s jeho minulými zkušenostmi, odráží se v něm dřívější konflikty, frustrace a traumatické zážitky. 

V psychodynamické psychoterapii se tak společně snažíme o to, aby klient porozuměl vlastnímu podílu na opakujících se problémech a souvislostem mezi současným prožíváním, chováním a potížemi a významnými dřívějšími zážitky.

Podstata psychodynamické práce spočívá ve zvědomování, tedy získávání náhledu na nevědomé příčiny potíží, opravení aktuálních postojů a prožití emočně korektivní zkušenosti.

Zjednodušeně řečeno - lidem se uleví a dojde u nich ke změně v prožívání i chování, když se vyznají v příčinách svých potíží.  

Použitá literatura:
Kratochvíl, S. (2006). Základy psychoterapie. Praha: Portál.
Vybíral, Z., Roubal, J. (eds.) (2010). Současná psychoterapie. Praha: Portál.